Sledujte Den D v televizi

Pokud vlastníte televizi, koukejte dnes v 21:40 na ČT 1, kde si svou premiéru odbude česká verze relativně známého „start-up pořadu“ jménem Dragon’s Den (krátce jsem se o něm zmiňoval v jednom z minulých spotů). U nás se tento pořad vysílá pod názvem Den D a jeho idea je prostá – začínající podnikatelé (někdy spíš podnikavci) představují několika investorům svůj podnikatelský záměr a žádají od nich peníze na jeho realizaci. Investoři do projektu investovat mohou, ale nemusí.

Když se podíváte na domovskou stránku pořadu, zjistíte, že investory jsou poměrně známí podnikatelé: Ivan Pilný, Ondřej Bartoš, Dana Bérová, Marta Nováková a Tomio Okamura.

Bohužel televize jsem se vzdal, takže si budu muset počkat, až se pořad objeví v archívu ČT. Snad to bude zajímavá a inspirující podívaná. Každopádně se proslýchá, že prezentované podnikatelské nápady byly dost bídné a prý kdyby investory k investici nezavazovala smlouva s produkční společností, mnozí by do žádného z nich neinvestovali (celý pořad má několik dílů a je v něm představeno několik desítek nápadů).

Nebyl by to ten bývalý investigativní novinář ve mně, abych nezatoužil zjistit, do jakých společností tihle investorští „draci“ nalili své peníze. Pokud Justice nelže a všechny právní kroky již proběhly (předpokládám, že všechny díly pořadu jsou již dávno natočeny), jedná se zatím o firmy Agilitas a Ambrea. Pokud to byly jen tyto dvě, tak je to opravdu slabé…

PPC / affiliate arbitráž – co to je a jak na tom vydělat?

Když si procházím různá česká fóra o podnikání na internetu, vesměs všichni používají na monetizaci svých projektů kontextovou PPC reklamu typu Google Adsense, Adfox nebo eTarget. Pak jsou mnohdy překvapeni, když jejich pokoutně vytvořené MFA dostane ban od provozovatele dané služby a mnohdy neví, jak jinak příchozí traffic monetizovat. Naopak na zahraničním internetu jsou možnosti mnohem větší než tady v Česku a mnohem více lidí tam jede v různých affiliate.

Problém tady v Česku je ten, že většina lidí se z nějakého důvodu bojí prozradit, jak jim affiliate funguje, kolik na něm vydělávají (a že na něm slušně vydělávají), tedy jsou obecně nesdílní v této oblasti, což je trochu kontrast oproti majitelům MFA webů, kteří se co chvíli někde chlubí, kolik jim to sype.

Rozdíly mezi PPC a affiliate

K affiliate programům jsem se uchýlil již hodně dávno a osobně mám tento způsob monetizace mnohem raději než klasické PPC programy. Člověk tam nějak neřeší kliky, ale skutečně to, jak je daný web výkonný, jak zvýší konverze, podpoří jeho důvěru, jak jej dále rozvíjí, aby k sobě přitáhl větší množství uživatelů, které pak obrátí na platící zákazníky. Tedy opět opak MFA, kde je jediným cílem na web uživatele dostat a pak je zmást natolik, aby na tu zatracenou reklamu klikli a já dostal tu několikakorunovou provizi.

V okamžiku, kdy se skrze affiliate i za hloupé zájezdy velmi často dostanete na částky přes 1000 Kč za sale, začnete uvažovat o tom, jak své příjmy ještě více zvednout. Jednou z ověřených možností je affiliate arbitráž.

Co je to arbitráž?

Myšlenka arbitráže je prostá – pokud to hodně zjednoduším, jejím cílem je levně koupit a draze prodat. Oním prodávaným „zbožím“ jsou v tomto případě uživatelé putující napříč internetem (tedy traffic), které můžete překonvertovat v zákazníky a dostat z nich v případě uskutečněného obchodu nějakou provizi. V celé věci tedy fungujete podobně jako broker na burze.

Arbitráží existuje celá řada v závislosti na tom, jak jsou nastavené vstupní a výstupní podmínky. Arbitráž je většinou spjata s PPC systémem coby generátorem trafficu, který je následně posílán na jinou stránku, kde by se měl (za ideálních podmínek) zmonetizovat.

Klasická arbitráž probíhá například tak, že levně nakoupíte velké množství trafficu z PPC systémů a následně jej přesměrujete na stránky, které obsahují např. Yahoo feedy, u nichž jste placeni za proklik. V praxi to vypadá tak, že člověk do vyhledavače zadá „zimní pneumatiky na volvo“ a ve výsledcích mu vyjede váš inzerát, kde za proklik platíte 0,5 koruny. Pokud klikne, dostane se na stránku, kde jsou reklamy na přímé produkty, u nichž víte, že za proklik dostanete 3 koruny. Pokud na ně uživatel klikne, vydělali jste si 2,5 koruny.

Affiliate arbitráž je de facto podobná jako klasická, jen s tím rozdílem, že úplně vypustíte prostředníka (např. váš web) a traffic směřujete přímo na affiliate link partnera a v případě uskutečněného obchodu zinkasujete provizi. U affiliate arbitráže platí, že čím úžeji zaměřený segment oslovujete, tím vyšší je pravděpodobnost konverze.

Značná výhoda affiliate arbitráže také je to, že odpadá nutnost mít vlastní web, kde affiliate partnera propagujete. Arbitráž je proto mnohdy výhodnější. Ano, musíte platit i za nekonvertující traffic, ale v porovnáním s náklady na development samostatného webu je to často levnější. Navíc jasnou výhodou je tu čas – affiliate arbitráž můžete rozběhnout v podstatě během jednoho dne, kdežto web budete developovat třeba i několik měsíců. Odpadá taky otázka (ne)důvěryhodnosti, kdy se uživatel dostane přímo na web affiliate partnera, který daný produkt / službu nabízí a již nikam dál neputuje…

Příklad skutečně povedené affiliate arbitráže

Níže uvádím jeden příklad velmi dobře nastavené affiliate arbitráže. Předpokládejme, že:

• Máte opravdu dobrý produkt a program, takže máte vysoký počet prodejů, dejme tomu, že vyděláte 7.5 % na prodeji produktů Amazonu.
• Platíte 4 centy za klik v PPC systému.
• 4% lidí, kteří kliknou na vaši reklamu skutečně na Amazonu nakoupí s průměrnou výší objednávky $60.

Výsledek arbitráže:
Pokud by na vaši reklamu kliklo 1 000 lidí, utratili byste za ně $40 (1,000 x $.04), které by šly do PPC systémů. Jestliže 4 % z nich udělají objednávku v průměru za $60, znamená to pro vás $180 - 40 lidí x $60 x .075. Váš čistý zisk potom bude $140 (tj. $180 mínus $40 utracených za PPC). Jinými slovy na každém utraceném dolaru vyděláte $4.50, což odpovídá skvělému ROI ve výši 350 %.

Více informací o affiliate arbitráži najdete v komplexním článku Marka Welche, odkud jsem si vypůjčil i příklad výše.

Jak se na to dívají zainteresované strany?

Ačkoliv je arbitráž podle mě naprosto legitimní byznys, spousta subjektů na ni pohlíží stále skrze prsty. Předtím, než se do arbitráže vrhnete, je tedy vždy lepší zjistit, zda s ní daný PPC systém nemá problém a zda affiliate poskytovatelům / partnerům nevadí tento způsob propagace jejich služeb a produktů. Např. Google AdSense arbitráž předloni zakázal, ačkoliv původně fungovala velmi dobře. Nicméně na světě je spousta jiných výkonných PPC systémů, kterým arbitráž nevadí. To se týká i většiny poskytovatelů affiliate programů jako je třeba Commission Junction nebo Zanox, kteří s arbitráží nemají nejmenší problém.

Ostatně není problém arbitráž zkusit a uvidíte, jak budete úspěšní…

Učíme se byznys podle televize

Nepatřím zrovna mezi skalní fanoušky televize a většina domácí televizní produkce mě nechává naprosto chladným. (Aktuálně nemám televizi vůbec připojenou a využívám ji jen k hraní videoher na Xboxu 360). Nicméně čas od času, když se na obrazovce objeví nějaká perla, zalituji, ale hlavu si s tím nelámu. Zrovna teď mi padnul do oka pořad Ano, šéfe, který se naštěstí objevuje po odvysílání na Streamu, tudíž není problém si jej zpětně vychutnat, i když televizi nemáte.

Ptáte se, proč mluvím o nějakém pořadu, který si dal za cíl pozvednout laťku české gastronomie? Inu proto, že v něm zaznívá docela zajímavých a inspirativních myšlenek, které lze velmi jednoduše zobecnit a aplikovat je na jakýkoliv byznys, nejenom ten kulinářský. Podívejte se na druhý díl v pořadí a dovolte mi vybrat pár nejzajímavějších postřehů:

1.) Nehrňte se do toho, čemu nerozumíte

Znám spoustu podnikatelů, kteří se po vydělání nějakých peněz rozhodnou plnit si své sny. Až překvapivě často si velká spousta z nich chce otevřít svoji kavárnu, hospodu nebo restauraci. Naivně se přitom domnívají, že do toho vidí, že vlastně o nic nejde, že si podnik koupí, zařídí, občas dojdou na kafe s přáteli a ono to nějak pojede samo bez nich. Dělat něco, čemu nerozumíte více než povrchně, je blbost. Tedy pokud se neobklopíte skvělými lidmi – profíky, kteří budou vaše sny usměrňovat a vracet do reality. Ty ale budete muset královsky zaplatit, jelikož málokterý profesionál se bude spojovat s někým neznámým, kdo nemá nic jiného než vizi nejlepší firmy ve svém oboru (a my chceme být nejlepší, že?).

2.) Držte se svého core businessu (produktu)

Stará známá pravda, která platí všude – nikdy se nevyplatí dělat polovičatě deset věcí, lepší je dělat jen jednu a pořádně. Jinými slovy najděte si svůj core business a na ten se přilepte jako vosa na bonbon. I když to možná na začátku bude velmi těžké, časem poznáte, že toto rozhodnutí bylo správné a zcela nepochybně budete považování za profesionála ve svém oboru. Nikdo nechce spolupracovat s pseudoodborníky, kteří sice mají přehled o desíti věcech, ale pořádně vám nepomůžou ani s jednou. Nehledě na to, že podnikatel, který zajišťuje catering a kromě toho dělá webdesign, nevypadá vůbec důvěryhodně.

Na videu výše je to vidět z přístupu provozního, který by chtěl mít v jídelním lístku stovky jídel a uspokojit každého. Pokud se restaurace chce profilovat coby steak bar a v jídelním lístku vám nabízí vepřo knedlo zelo, něco je tady špatně.

3.) Dobrý produkt nestačí

Již dávno to není kvalita produktu, co rozhoduje o tom, zda se jednou ocitnete ve výšinách, či skončíte v propadlišti pekelném. Opět k pořadu – co na tom, že máte to nejlepší jídlo a nejosvěžující nápoje ve městě, pokud k vám po celý den nezavítá ani noha? Pak je třeba začít hledat příčinu. Všechno souvisí se vším a mnohdy i ty nejnepodstatnější detaily mohou rozhodnout o tom, zda potenciální zákazník skončí u vás či u konkurence. Kvalitní produkt a služby jsou esencí každého podnikání, ale pokud skřípe něco okolo (a mnohdy je to opravdu hloupost jako pohozený ručník), nemůžete se spoléhat na úspěch.

V této věci je často potřeba nadhled a odstup, jelikož jako člověk zapojený každodenně do procesu fungování firmy nemusíte spoustu věcí vidět, berete je automaticky a samozřejmě a nějak se nepozastavujete nad tím, že by mohly někomu vadit. Ovšem zkuste se někdy zeptat na názor někoho nezaujatého. To bude jedině ku prospěchu vás i zákazníků.

4.) Pokud někdo neplní svou práci, vyhoďte jej

Vyhazov je nepopulární věc, zvláště pokud je ten, kdo by měl odejít, váš kamarád či přítel. Ovšem chce si to položit otázku, zda se vám vyplatí ve firmě držet někoho, kdo neplní své pracovní povinnosti tak, jak by měl, či dokonce je plní způsobem, že to vaší firmě způsobuje problémy či ztrátu peněz? Každý z nás podniká proto, aby vydělal. Ne proto, aby dal lidem práci, vídal se častěji s kamarády nebo dělal to, co ho baví. Peníze jsou to, oč tu běží. Všechno ostatní je jen příjemný bonus navíc. Pokud jde o podnikání, jde většinou všechno přátelení stranou a chce to mít jasně nastavené podmínky a meze, za které by se nemělo jít.

Chápu, že majitel restaurace brání svého kamaráda – provozního, jelikož mu zajišťuje chod celého podniku a on se nemusí de facto o nic starat (nebo si to alespoň myslí). Je mi jasné, že je těžké vyhodit člověka na podobné pozici a ještě s tím, že je to váš dobrý kamarád. Ale pokud očividně neplní svou práci a ještě přijde někdo s letitými zkušenostmi v oboru a potvrdí mi to? Sakra chlape, na co čekáš, jsou to tvoje peníze! Alespoň by se ukázalo, jak silné to přátelství mezi nimi je…

Máte nějaké tipy na další zajímavé televizní pořady, které mohou inspirovat váš byznys? Aktuálně mě napadá třeba ještě Dragon’s Den nebo Apprentice (doporučuji spíše americkou verzi s Donaldem Trumpem)…

Aktuální trendy podle Wikipedie

Dnes ráno mi dorazil mail, že služba jménem Wikirank konečně spustila svou první veřejnou betu. Na nic jsem nečekal a jal se prozkoumat, co tato nenápadná služba nabízí. Na první pohled toho není mnoho – jedná se totiž o jakýsi monitoring popularity jednotlivých zápisků na Wikipedii, kdy vidíte, kolik má ta které stránka zobrazení v čase (v rozmezí 30 – 90 dní).

Jakmile si zobrazíte nějaký pojem, můžete jej porovnávat s jinými a zjišťovat, co v současné době mezi uživateli Wikipedie frčí a zda to má sestupnou či vzestupnou tendenci. Prostě klasické grafy navštěvovanosti jednotlivých pojmů.

Nabízí se otázka, jak tento nástroj použít ve svém podnikání. Samozřejmě, že jej nevyužije každý. Nicméně pro určité firmy může být tato věc relativně užitečnou – zvláště pokud podnikají na internetu a jejich byznys stojí a padá na trafficu z vyhledavačů. Asi netřeba dodávat, že trendy zjistitelné pomocí Wikiranku mohou mít určitou vypovídající hodnotu, takže pokud se na Wiki zvedne zájem o určitou stránku, s velmi vysokou jistotou lze pak tvrdit, že podobná situace se odehrává ve vyhledavačích, kde je mnohdy získání podobných dat nemožné nebo minimálně velmi pracné. A takové informace o nastupujících trendech mohou mít mnohdy cenu zlata.

Uvidíme, jak se celá služba vyvine do budoucna a zda bude skutečně užitečná a přínosná…

Proč nemít cenu jako konkurenční výhodu

Můžeme to vidět dnes a denně – na trh vstupují nové subjekty, které se snaží urvat svůj podíl na slunci a vydělat svým majitelům na důstojný důchod. Mnohé z nich mají jedno společné – snaží se potenciálního zákazníka oslovit cenou.

Jasně, peníze, o ty jde přece každému v první řadě, nebo ne? Na první pohled to tak možná vypadá, ale právě postavit strategii své firmy pouze na nízkých cenách, je z dlouhodobého hlediska likvidační.

Zákazník, jehož rozhodovacím kritériem je cena, není loajální

Pokud se rozhodnete svou strategii založit pouze a jen na nízké ceně, zjistíte, že tím možná můžete oslovit spoustu lidí, nicméně pokud jim nenabídnete nějakou jinou přidanou hodnotu (ať už ve formě unikátního produktu, skvělého servisu a podpory, atd.), dříve nebo později vám utečou ke konkurenci. Zkrátka a dobře zákazníci, pro které je v obchodě jediným rozhodujícím kritériem cena, nejsou loajální a jakmile se objeví na trhu někdo levnější, uvidíte jejich záda. A to je špatně.

I když žijeme v Česku, bylo by naivní se domnívat, že jedinou bernou mincí pro výběr dodavatele / partnera / kohokoliv jiného je cena. Přesněji nízká cena. Tak to možná platí u lidí, kteří mají hluboko do kapsy, případně nejsou natolik osvícení, aby viděli, že o úspěšné obchodní spolupráci rozhodují i zcela jiné faktory než to, že jste levnější než konkurenční dodavatel.

Když jsem začínal podnikat, moc jsem to nechápal. Říkal jsem si: „Přece jsme levní, tak proč by to nevyšlo?“. Osobně mám mnohdy pocit, že čím více peněz člověk vydělá a s čím větším rozpočtem operuje, tím méně důležitější je pro něj nízká cena. Takový člověk si rád připlatí za onu přidanou hodnotu zmíněnou v výše a mnohdy ta bude to, co rozhodne, zda daný obchod získáte. Určitě jsou výjimky potvrzující pravidlo, ale z mé zkušenosti je to tak a zatímco vy si myslíte, že klientovi nabízíte to nejlepší, co můžete (je to přece levné!), pro něj se taková nabídka jeví jako nedůvěryhodná.

Bohatí lidé nemají rádi levné zboží

Je to bohužel pravda, ale je to tak. Vše je to o tom, jak svou značku profilujete, kam směřujete a jak chcete, aby vás svět okolo vnímal. Pokud o sobě do světa rozhlašujete, že jste nejlevnější na trhu, jen s velkou náhodou by si vás pro spolupráci vybral nějaký producent prémiového nebo luxusního zboží, který ví, že kvalitní věci něco stojí a nejsou levné.

Když o sobě někdo tvrdí, že je levný, pro spoustu lidí to znamená negativní konotace typu nekvalitní, nedůvěryhodný, nespolehlivý, špatný.

Na konec si dovolím trochu odbočit, byť tato věc s celým dnešním povídáním souvisí. Jistě jste si všimli, že asi nejcitelnější cenová válka panuje mezi supermarkety, které své podnikání marketují především cenou. Ve chvíli, kdy pro mě nebudou peníze rozhodující nebo pár korun nebude hrát podstatnou roli (což se zvyšující se životní úrovní v ČR může přijít relativně brzy), mě jejich marketingová komunikace přestane oslovovat. Co na tom, že si v Tescu můžu koupit nejlevnější mléko ve městě a v Globusu zase nejlevnější maso? Já chci něco víc, chci mít důvod se vracet tam či onam – chci kvalitní a čerstvé suroviny, ochotnější prodavačky, žádné fronty u pokladen, dětský koutek pro své ratolesti a tak dál a tak dál…

Ti všímavější možná loni zaregistrovali, jak Lidl, „lídr nízkých cen“, změnil svůj claim. Pro mě (z hlediska brandingu) hrůzostrašného „Je levný“ (ty negativní konotace mi z toho přímo srší!) přešel na bodrou hlášku „Skvělý nápad“. Určitě posun správným směrem, jen je otázkou, jestli tato změna neměla přijít mnohem dřív, protože pro mě bude Lidl vždy tím neoblíbeným diskontem, ve kterém se budu muset s důchodci přetahovat o poslední housku na paletě a stejně budu nakonec ještě přemýšlet, z jak moc kvalitních surovin byla vyrobena…

Velmi pozitivní změny na Facebooku

Ačkoliv to vypadá, že v poslední době nepíšu o ničem jiném, než o Facebooku, nedá mi to se s vámi nepodělit o zásadní změny, ke kterým právě nyní dochází. Změny popsané jako „vylepšení vaší možnosti sdílet a propojovat se“ ohlásil včera večer Mark Zuckerberg na oficiálním blogu a již dnes můžeme vidět reálný dopad toho všeho. Změny se týkají především inovací na homepage a markantních vylepšení funkčnosti Stránek (zvláště tady se jedná o „must-read“, pokud se zajímáte o marketing na Facebooku).

Změny na homepage

Největší změny můžeme vidět na homepage, která je nyní oproti stávajícímu stavu o poznání čistější a přehlednější. Její inovovaná podoba by měla být dostupná již během krátké doby všem uživatelům Facebooku. Brzy by mělo zmizet klasické rozdělení na Novinky, Aktualizace stavů, Fotky, Odkazy nebo třeba Kanál zpráv – všechny tyto věci se sjednotí do tzv. streamu. Kromě něj na nové homepage (a v jejím pozadí) můžeme nyní najít tyto věci:

1.) Filtrování obsahu

Užitečná věc, pokud si chcete nechat zobrazovat updaty pouze od vybraných skupin vašich kontaktů. Jak možná víte, již teď je nějakou dobu možné si jednotlivé kontakty rozřazovat do skupin a dále s nimi pracovat. Nyní tedy máte možnost si na úvodní stránce nechat zobrazovat novinky, které se týkají například jen určitých kontaktů – např. spadajících do skupiny Rodina, Práce, Kamarádi aj.

2.) Real-time updaty

Změny stavu vašich přátel se vám nyní budou zobrazovat v reálném čase ihned potom, co je napíší. Váš profil tedy bude i při neaktivním stavu na pozadí kontrolovat, zda vaši přátelé nenapsali něco nového a pokud ano, doručí vám tuto informaci přímo na domovskou stránku. Odpadá tak nutnost obnovování stránky pokaždé, když budete chtít zjistit, co je kde nového.

3.) Publikace do streamu

Když nyní publikujete na Facebooku nějaký obsah (fotky, odkaz na článek), nyní se objeví v příslušném sekci podle toho, o co se jedná. S tím, jak se objevuje jeden globální stream, rozdělení odpadá a všechny tyto věci se budou publikovat přímo do streamu. Všechny fotky, poznámky a další věci, které nahrajete na svůj profil, se vám i vašim přátelům objeví v jejich streamu. Opravdu nechápu, proč tato možnost nepřišla mnohem dříve. Aktuální rozdělení na více sekcí myšlenku propojování lehce rozbíjí…

4.) Upozornění a připomínky

Pravá část domovské stránky na Facebooku je nyní vyhrazena pro upozornění a připomínky. Sem se přesunou informace o vašich akcích, narozeninách přátel atp. a kromě toho tu najdete upozornění na vybrané různé fotky nebo články na základě toho, že jste si o nich se svými přáteli povídali. Jinými slovy půjde o jakýsi rychlý odkaz na nejdiskutovanější příspěvky v poslední době.

Změny ve funkčnosti Stránek

Pro mě vůbec nejpřínosnější z tohoto kola změn na Facebooku je inovovaná funkčnost Stránek, jelikož právě ty využívám pro community management. Stránky jsou super v tom, že během pár minut můžete vytvořit prostor, ve kterém dáte vyniknout vaši značku, dílu či myšlenku a poté sledujete, jak se postupně přidávají lidé, které tento názorový rámec oslovil. Nicméně zpátky k podstatě věci.

Pokud stránky k tomuto účelu využíváte, jistě mi dáte za pravdu, že jejich stávající potenciál byl (alespoň v porovnání s možnostmi Facebooku) poněkud nenaplněný, především z jednoho jediného důvod – chyběla možnost proniknout se Stránkou do sekce Aktualizace stavů, která je právě tím nejexponovanějším místem (a pro nás coby „prodavače“ tím nejzajímavějším). Některé subjekty (zdravím Hájedničku) se po zjištění této věci uchylovaly k tomu, že namísto Stránek na Facebooku okupovaly se svým brandem přímo nějaký profil. Řešení to samozřejmě bylo, byť ne zrovna elegantní.

To všechno se nyní mění, jelikož od nynějška mají Stránky (resp. jejich administrátoři) možnost aktualizovat stavy a ty se pak (samozřejmě real-time) objeví ve streamu VŠECH fanoušků dané stránky. Asi netřeba připomínat, jak geniální to je. Namísto toho, abyste tedy fanouškům posílali updaty skrze zprávy, můžete nyní proniknout do jejich streamů takto jednoduše. Asi netřeba podotýkat, jaké možnosti oslovení a přímého zasažení lidí to skýtá… Ovšem těch změn je více - nově přibyly třeba nástroje pro měření engagementu a interakce jednotlivých fanoušků dané Stránky, kdy můžete sledovat a měřit aktivitu jednotlivých lidí a zjišťovat, jestli odebírají vaše zprávy. Všechny změny týkající se stránek hezky shrnuje Facebook Pages Product Guide (~4 MB, PDF).

Na Facebooku je již 300 000 Čechů

S podivem sleduji, jaké haló dělají česká média (často i bulvární) v poslední době okolo Facebooku. A vlastně jsem za to rád, jelikož čím více uživatelů, tím více lidí, které potenciálně může oslovit marketing mých klientů, kteří mají sociální sítě zapojeny do svého mixu.

Každopádně po nějaké době jsem opět koukal na vývoj počtu uživatelů na Facebooku a všechna tahle “mediální masáž” má skutečně reálný dopad - za poslední měsíc se na Facebook přidalo přes 90 000 Čechů, což je číslo více než fascinující. Celkový počet Čechů na Facebooku k dnešnímu dni tak může být někde okolo 300 000. Ovšem pozadu nejsou ani naši slovenští bratři, kde se k Facebooku za poslední měsíc připojilo na 55 000 lidí. Jak k tomu vtipně poznamenal Lubomír Hauerland na Twitteru, brzy počet Slováků na Facebooku předběhne počet Japonců… Ostatně to celé ilusturje graf níže.

Jak vidno, Facebook se z hlediska marketingu nevyplatí přehlížet, jelikož každý správný marketér ví, že je třeba jít tam, kde jsou potenciální zákazníci. Pokud trend v počtech uživatelů nadále poroste, dřív nebo později nám z něj může vyrůst silný komunikační kanál, který si ukousne podstatný podíl v marketingových rozpočtech na management sociálních sítí. (Jasně, může to znít jako hudba budoucnosti, ale znám spoustu firem, které s tím už dnes operují - a překvapivě se jim to vyplácí).

Něco k tématu: Facebook.com začíná ohrožovat české sociální sítě

Update (5.3.): Přikládám srovnání s jinými komunitními službami v ČR. Jak vidno, Facebook to dotáhl na Líbim se ti a Spolužáky.